| change language: | 
|  |
Přírodní zákony se nedají obcházet I |
|
Záznam přednášky MUDr. Pavla Šáchy Přírodní zákony se nedají obcházet I Chtěl bych Vám představit tento obrázek. Je na něm nádoba, která symbolizuje naše tělo. Pracovně ji nazývám popelnicí. |
 |
|
Na obrázku jsou znázorněny různé zátěže, které působí na naše tělo. Budeme hovořit o stresorech.Mohou být hmotné, viditelné, jako jsou různé alergény, toxiny,chemikálie, ale mohou být také nehmotné a těch je podle mého pozorování více, odhaduji, že tvoří až 80 % všech zátěží.Tělo se dokáže na tyto stresory adaptovat, přizpůsobit se jim. Máme hormonální systém, tzv. adrenokortikoidní rezervu, imunitní systém, vegetativní nervstvo, psychiku. V těle musí být všechny důležité látky potřebné k činnosti těchto systémů- hormony, vitaminy, minerály, enzymy....Ten kohoutek vpravo dole symbolizuje takové orgány našeho těla, které mohou homotoxiny z těla vylučovat. Jsou to játra, ledviny, střevo, kůže, plíce... Všechny tyto systémy musí být v rovnováze, záleží na tom, jaký je mezi nimi poměr. Když je všechno v pořádku, pak je ta nádoba prázdná, naše tělo je čisté a jsou vytvořeny všechny předpoklady, aby bylo zdravé. Když je tělo vystavováno velkým zátěžím, mnohým stresorům, obranný systém zpočátku náporu odolává, ale časem se vyčerpá, oslabí se. Když v těle chybí některé základní látky - vitaminy, enzymy a symbolicky ten kohoutek je utažen-ten člověk málo pije nebo má jaterní potíže, trpí na zácpu, kouří apod., potom se nenápadně začíná nádoba naplňovat odpady- homotoxiny. Zpočátku o tom nevíme, jde o inkubační fázi. Máme v sobě toxin, ale on se ještě nijak neprojevuje. Čím více se nádoba naplňuje, tím více člověk cítí, že něco není v pořádku. Něco nás bolí, cítíme se unavení, příznaky nevidíme. Na RTG není žádný nález, laboratorní testy jsou negativní, lékař nám nemusí věřit. Jde o předklinickou fázi. Jednoho dne hladina dosáhne vrcholu, pak popisujeme blok funkce. Cokoliv do této plné nádoby přikápne, a může to být i maličkost, taková věc, která nám předtím nevadila, najednou způsobí, že nádoba začne přetékat a nyní již vidíme příznak, Již si na něj můžeme sáhnout, můžeme ho vyfotografovat, laboratorní testy jsou pozitivní, příznak hoří, pálí, svědí- náš lékař nám již věří a ordinuje na příznak lék. Ale z tohoto pohledu ten lék zcela neléčí, nýbrž jen vysouší již přetékající nádobu. Tento proces se může odehrávat na mnoha úrovních, třeba i na psychické úrovni. Znáte ten případ, kdy se snadno rozčilujeme. Náš soused to vidí a říká nám:"Proč se kvůli takové maličkosti rozčiluješ? Vždyť to nestojí za řeč!" On netuší, že máme svou nádobu plnou a ta situace byla poslední kapkou, která způsobila, že voda přetekla. Tu nádobu Vám představuji zcela záměrně, je to symbol a během dalšího výkladu se k ní ještě budeme vracet. V další kapitole budu hovořit o tkáni. |
 |
|
Je to velmi důležité. Na dalším přiloženém obrázku rozlišujeme buňky orgánu, cévu, která je zde na průřezu a znázorňuje, že přináší do buněk výživu. Dále nervová vegetativní vlákna, která inervují orgány- řídí jejich činnost a různé konkrétní buňky důležité pro imunitu, různá vlákna. Nás ale zajímá ten mezibuněčný prostor- mezenchym- pojivo - představme si to jako rosolovitou hmotu, která má své vlastnosti, své vnitřní prostředí, je to vlastně vodič. Tímto prostředím se šíří různé vzruchy. Je to dokonalý" digitální" prostor- v počítačové řeči " interface". V tomto prostředí dochází k vzájemným reakcím mezi hormonálním, nervovým, imunitním systémem, mezi lymfou a krví. Tento prostor přestavuje výše uvedenou nádobu. V dospělém těle zaujímá až 16 litrů.Sem se ukládají ty výše popisované homotoxiny. A hodně záleží na tom, v jakém je stavu. Jestli je volný, čistý, dobře reagující- nádoba je čistá. Nebo jestli je prostor hustý, plný usazenin, překyselený, špatně, unaveně reagující- nádoba je plná. V takovém případě se do buňky dostává málo výživy, vázne látková výměna, hromadí se další toxiny. Buňka je unavená, orgán je unavený, nemůže dobře plnit svou funkci- celý člověk je unavený. Tento prostor se utěsní, zhoustne při stresových zátěžích. Po nesprávné stravě, po alkoholu, po drogách, lécích, jako jsou antibiotika, po očkování, po vakcínách apod. Podle individuální schopnosti každého člověka se dokáže vrátit do původní podoby. Vše probíhá různou rychlostí a trvá různě dlouhou dobu. Někomu se ta nádoba rychle naplní, ale také rychle vyprázdní. Někomu naopak se plní pomalu, ale zato systematicky. Takový člověk nemá dlouhou dobu žádné potíže, ale jednoho dne nádoba dosáhne vrcholu. Potom přijde nějaká maličkost a vyprovokuje nemoc. Výše popsané procesy a změny v mezenchymu můžeme dnešní moderní technikou pozorovat a zaznamenat- využijeme podobný princip jako u měření EKG. Na povrch tělní rozmístíme elektrody a tělo si tak rozdělíme na několik úseků. Dvě čelní, dvě ruční a dvě nožní elektrody.Od jedné elektrody k druhé prochází velmi jemný proud podobně jako u EKG,elektrický impuls prochází kůží, svaly, orgány, tkání jako jistým vodičem, kdy záleží na jeho vlastnostech. V jakém stavu je uvedený mezibuněčný prostor, podle toho na podráždění zareaguje a tato reakce se zaznamená na graf. Internista podle EKG křivky popíše, jak pracuje srdce a my zase podle grafu DFM můžeme interpretovat, jaké jsou regulační poměry v jednotlivých úsecích těla a tím pádem v orgánech, které těm úsekům přináleží. To má velký význam, protože tato informace nás upozorní na patologické procesy dříve než nemoc zachytíme na RTG, sonografii, tedy když se na nemocném orgánu projeví změny vedoucí ke vzniku nádoru, cysty apod. Německý lékař Dr. Reckeweg dlouhá léta studoval tento mezibuněčný prostor a založil vědecký lékařský obor - HOMOTOXIKOLOGII= nauku o lidském jedu. Jednoduchým způsobem ukazuje, co tělo dělá, respektive jakým způsobem to dělá, když se potřebuje homotoxinů zbavit. A seřadil tyto způsoby do šesti fází. |
 |
|
První fáze = vylučování. Všude tam, kde jsou sliznice, si tělo tvoří sekret a snaží se homotoxiny vyloučit stolicí, močí, pocením, slzením, menstruací, hlenem. Tuto fázi bychom ještě nemuseli nazývat fází patologickou, i když projevy nejsou zrovna příjemné. Pacient smrká, kašle, je zahleněný, potí se.... Na psychické úrovni se jedná o nervozitu,neklid. Druhá fáze je reakční, známe ji spíše pod pojmem zánět.Jde o boj organismu s jedy.Tělo si vytvoří zánět, chce v ohni zánětu homotoxin spálit. Bacilům a virům se v takovém prostředí nedaří. Vznikají netoxická rezidua (zbytky),které se dají vyloučit. Zánět je tedy chápán jako pomocník, kdy se tělo samo snaží o návrat do stavu zdraví. Tato fáze je velmi důležitá a mnohdy rozhodujícípro další vývoj nemoci a zdraví. Často je to záležitost zcela nenápadná. Je provázena nepříjemnými jevy, bolestí, horečkou, různými kožními projevy, pocitem nevolnosti.V okamžiku jakmile tyto příznaky potlačíme protizánětlivým prostředkem, uleví se nám.Již není zánět,ale homotoxin, který měl být spálen, zůstává v těle. A tělo je nuceno hledat cestu, jak se ho zbavit. Opakuje se (!) fáze vylučovací. Po potlačené," vyléčené" nemoci, zůstává rýma, kašel, zvýšené pocení. Nádoba je plná, nevyprázdnila se a za krátkou dobu opět vznikne zánět. Jednou je na sliznici ušní, pak nosní,jindy postihne průdušky,ledviny nebo kloub.Rozdíl je v tom, že pacient navštíví jednou ORL oddělení, pak plicní, revmatologii, urologii. Na každém specializovaném pracovišti lékař vnímá ten jeho zánět, potlačí jej.Nemoc patřící do jeho kompetence"vyléčí". Že za 14 dní má pacient zánět na plicích, to již patří jinam. Rozvíjí se bludný kruh. Je velmi těžké psát tyto řádky, je těžké nepodat protizánětlivý lék, když pacient trpí. A zvláště když je rozvinut bludný kruh.Když je život pacienta ohrožen- musíme podat protizánětlivý lék. Ale někde je začátek toho bludného kruhu. Máme se snažit podporovat zánět, podporovat vylučování a ne příznaky potlačovat. Musíme vytvořit v těle podmínky, aby se samo mohlo léčit, pacient patří do postele, potřebuje klid, inhaluje, zvýší pitný režim, podporuje pocení, vylučování, čistí nádobu. Reakční fáze se na psychické úrovni projeví třeba reaktivní depresí, hyperkinetickým syndromem. Třetí fáze- ukládací. Tělo neustále hledá způsob, jak se zbavit homotoxinů. Když nestačí první ani druhá fáze, homotoxin se začne ukládat do mezibuněčného prostoru kdekoliv v těle. Zpočátku se jedná o přechodné stadium, které ovšem může přejít do stadia trvalého, jak bude uvedeno později. Homotoxin se ukládá například do tukového vaziva- hovoříme pak o nadváze. Začnou se tvořit kameny, písek v ledvinách, ve žlučníku a v jiných žlázách. Je zácpa. Ve střevu se hromadí nestrávené zbytky potraviny, nepotřebné částice, škodliviny. Člověk, který trpí zácpou, v sobě hromadí homotoxiny.Podle přírody by se měl každé ráno vyprázdnit. Jinak se nádoba plní. Ženy si stěžují na celulitidu, tvoří se jim "pomerančová kůra" na stehnech, deformuje jim to postavu. Je to stále projev ukládání. Sem také patří křečové žíly, hemoroidy. Hovoříme o "předimenzování jaterním". Pod tímto pojmem rozumíme velké funkční zatěžování jaterních buněk- ony musí zvýšeně detoxikovat tělo od alkoholu, nikotinu, syntetických prostředků, léků, těžkých kovů, amalgámu, smogu a jiných škodlivin. Třetí fáze je charakteristická tvořením různých otoků, ztluštěnin, zduřenin. Tvoří se cysty. Co jsou to cysty ? Představme si dutý prostor v orgánu např. v ledvinách, ve vaječníku, prsu a do tohoto prostoru jako do pomyslného rezervoáru, skladiště si tělo odloží nepotřebné homotoxiny. Cysta se zvětšuje, tlačí na okolní orgány, bolí, hrozí, že praskne, obsah se vyleje do dutiny břišní- může vzniknout otrava. V takovém případě musí zasáhnout chirurg, cystu odstraní. Tělu velmi významně pomůže, protože ho zbaví přebytečných homotoxínů.Na čas se tělu uleví, ale jestli není odstraněna příčina, vyprázdněna nádoba, pak je to jen otázkou času, kdy se zase někde v těle vytvoří cysta nebo jiná forma ukládání. Všechny tři uvedené fáze jsou tedy charakterizovány tím, že se homotoxin nachází v mimobuněčném prostoru= mezenchymu, není poškozena buňka, není oslaben imunitní systém. Tělo je schopno léčení, dokáže se ještě čistit. Pokud si člověk způsobuje svým životním stylem, že má svou popelnici stále plnou, hladina homotoxinů dosáhne vrcholu, pak v další fázi se impregnuje do buňky některého orgánu, některé sliznice, takové, která je hodně exponovaná, hodně zatěžovaná - čtvrtá fáze- impregnační. Homotoxin začíná narušovat vnitřní strukturu buňky a způsobuje poruchu funkce daného orgánu. Již popisujeme poškozování buněk např. jater, ledvin, mozku, nervu, kloubu ….. Pacient hovoří o chronických zánětech, které ho souží. Zde si můžeme vysvětlit tzv. únavový syndrom. Do buňky se nedostává výživa, vázne buněčný metabolismus. Buňka je unavená, orgán je unavený, celý člověk je unavený. V této fázi se vyskytují různé nervové poruchy. Tato fáze je charakteristická pro alergie, ekzémy, lupénku, vitiligo. Jsou migrény a jiné bolesti hlavy, různé vředové choroby. Chudokrevnost, potíže s krevním oběhem, objevují se imunitní poruchy. Na psychické úrovni popisujeme deprese, úzkostné stavy. Jestliže tento proces pokračuje dále, homotoxin trvale působí na buňku. Časem dochází k degeneraci tkáně- fáze degenerace. Onemocnění je pojmenováno latinským názvem, které má koncovku - osis. Artrósis, osteoporosis, fibrosis, syndrom anginy pectoris. Nebo Diabetes mellitus ( cukrovka), infarkt myokardu, roztroušená skleróza, Bechtěrevova choroba. Na psychické úrovni se jedná např. o schizofrenii. Poslední fáze- destruktivní- je pak charakteristická rozpadem, destrukcí, rakovinným bujením- většinou se jedná o velmi vážné stavy rakovin. Poslední tři fáze tedy naznačují průnik homotoxinu do buňky, narušení struktury, degenerace, event. destrukce. Již je porucha obranyschopnosti. Příznaky jsou viditelné, dají se registrovat nějakou vyšetřovací metodou. Pacient již potřebuje nějaký lék, protože sám není schopen překonat nemoc. Je vyčerpaná adrenokortikoidní rezerva. Zcela úmyslně ve své praxi seznamuji klienta s touto tabulkou, protože je důležité, aby on sám pochopil, co vlastně ta jeho nemoc znamená, co naznačuje jeho příznak. V drtivé většině bychom neměli říkat- dostal jsem nemoc, ale svým počínáním jsem si způsobil nemoc. Tato tabulka každému naznačuje také jeho zdravotní vyhlídky-je to jeho zdravotní vysvědčení. Čím se klient nachází více vpravo tabulky Dr. Reckewega, tím intenzivněji musí provádět revizi svého životního stylu. Jen on sám ví nejlépe, čím si naplňuje tu svoji nádobu. Toto jsou příčiny jeho potíží a dokud je neodstraní, nemůže očekávat zlepšení stavu. Lék je jenom pomocník, tu nejdůležitější práci musí každý vykonat sám. Pokračování najdete v levém sloupci této stránky v rubrice- antihomotoxická terapie- Přírodní zákony se nedají obcházet II Cesta zpět ke zdraví Totální změna MUDr. P. Šácha, celostní medicína- pohled na člověka jako na celek Symbinatur- symbióza s přírodou |